Zpravodaj z Kamenice únor 2009 str.17

Zpravodaj z Kamenice únor 2009str.17

OHLAS ČTENÁŘE NA LEDNOVÝ JAZYKOVÝ KOUTEK

Chci poděkovat za povzbuzení a ohlas na můj článek z minulého čísla p. ZDEŇKU JAKOUBKOVI Z NOVÉ HOSPODY, který nám poslal do jazykového koutku velmi zajímavý příspěvek. Týká se výpravy knížete Břetislava z roku 1039 do Polska s cílem získat ostatky sv. Vojtěcha, které v té době byly uchovávány v Hnězdně. Kronikář Kosmas vypráví, že české vojsko dobylo významný a pevný hrad Gdecze (Hedč), který bránil přístup k Hnězdnu od jihu. Obyvatelé Hedče se vzdali dobrovolně a požádali, aby je kníže s jejich majetkem včetně dobytka nechal přivést do Čech. Břetislav jim vyhověl. Přesně- ji lze říci, že je spíše zajal a do Čech zavlekl.Usadil je podle všeho na dvou místech – Hedčany totiž najdeme nejen ve východních Čechách, ale i u Rakovníka, kde býval i les Crinin (Črinín), o němž se zmiňuje Kosmas. V téže době přivedl do Čech také Krusičany, po nichž nese dodnes jméno osada nedaleko Týnce nad Sázavou směrem na Benešov. Jedním z polských hradů, které se Břetislavovi vzdaly, byla totiž i Kruszwica (Krušvice).

Hrad v Kruszwice v Polsku

Dodejme jen, že dříve tuto obec skutečně nazývali Krusvičany. Toto pojmenování dokazuje, že původ názvů obcí může být různý. V některých případech se tedy může jednat o kolonie válečných zajatců, jindy o taková jména, která byla utvořena z názvů národů i kmenů – českých, slovanských a neslovanských. Podle českých kmenů se nazývají Doudleby, Limuzy, Charvátce, najdeme i několikery Moravany či Čechy. Ze jmen slovanských národů vznikla pojmenování jako Poláky a velmi hojná jména Lužických Srbů: Srby, Milčany, Holany a z Polabanů Litice. Z německých jmen připomeňme Bavory, Míšňany, Korutany atd.

Mgr. Vlasta HARTVICHOVÁ