Krusičany v 15.- 19. století

Počínaje koncem 15. století se zachovalo v souvislosti s dělením, či převody konopišťského panství, několik majetkových soupisů, díky nimž máme povědomí o velikosti vesnic, počtu osedlých, výši roboty, peněžních platů a rozsahu dalších povinností, které měli jejich obyvatelé vůči vrchnosti. První evidence pochází z roku 1495, je zapsána v deskách dvorských a obsahuje detailní výčet šternberské držby, při dělení pozůstalosti po Janovi ze Šternberka, mezi jeho syny Zdeňka a Jiřího. Konkrétně se jmény, jsou zachyceni všichni hospodáři. Nejlidnatější a největší vesnicí byly Krusičany (ještě převládal v pramenech název Krusvičany), kde je doloženo patnáct gruntů včetně krčmy a mlýna. Jedna selská usedlost stála v této době v Hrusicích, Počínaje koncem 15. století se zachovalo v souvislosti s dělením, či převody konopišťského panství několik majetkových soupisů.

První evidence pochází z roku 1495, je zapsána v deskách dvorských a obsahuje detailní výčet šternberské držby, při dělení pozůstalosti po Janovi ze Šternberka, jeho další soupis majetku byl pořízen v roce 1560 po smrti Adama ze Šternberka, syny Zdeňka a Jiřího.

Konkrétně, jmény jsou zachyceni všichni hospodáři.A evidence movitého i nemovitého majetku , který připadl dělením jeho nejmladšímu synovi Janovi. Právě zde, jsou zaznamenány vedle počtů gruntů, také robotní povinnosti a platy. Za více, jak půl století se počet evidovaných sedláků a pravděpodobně ani dalších usedlíků prakticky vůbec nezměnil. V Krusičanech tehdy ke Konopišti patřilo patnáct usedlostí, z nichž šel ročně vrchnosti příjem 15–17 kop peněžní renty, místo roboty krusičanští platili devět grošů, popřípadě touto částkou přispívali na berni. Ročně odváděli 15 slepic, jeden a půl sýra a 15 vajec. V sousedních Hrusicích byli dva sedláci, kteří odváděli půl až dvacet osm kop grošů peněžní renty. Doložen je i rybník Krusvičský.
V 15. a 16. století se počínaly vytvářet souvislé majetkové državy. Tento trend se odrazil ve druhé polovině 16.století, zejména na konopišťském panství, kde ho v podstatě nenarušilo ani (spíše formální) dělení majetku mezi členy rodu Šternberků, a kulminoval před Bílou horou v soustřeďování pozemkového majetku, v rukou rodu Hodějovských. Arondovat pozemkovou držbu a využívat možností, které nabízela správa koncentrovaného majetku a vlastní režijní hospodaření,

které se pro vrchnosti pomalu stávalo nezanedbatelným zdrojem příjmů. Týnec , Chářovice, Podělusy, patřily již z předchozího období pod obec Krusičany, kde v roce 1850 vzniklo obecní zastupitelstvo o 9 členech a prvním starostou byl zvolen Jakub Žižka, rolník z Chářovic. Zastupitelé měli být voleni na tři roky, ale další volby proběhly i kvůli politickému vývoji v monarchii až v roce 1861. Volební právo bylo omezeno majetkově i jiným způsobem a postupně se rozšiřovalo. V roce1852 byly provedeny podstatné zásahy do nerozvinuté obecní samosprávy, například byla odstraněna veřejnost z jednání obecních orgánů s výjimkou zvlášť slavnostních aktů apod. Když v roce 1854 uplynulo tříleté funkční období obecních orgánů, neuskutečnily se nové volby, ale dosavadní orgány byly ponechány ve svém úřadě. Pouze se doplňovaly, když došlo k úmrtí či odstoupení jednotlivých členů, aby mohly být obecní orgány schopné se usnášet. Proto byl první starosta ve funkci až do roku 1859, v témže roce po něm krátce mezi lety 1859–1861 zastával tuto funkci Matěj Stibůrek, rolník z Krusičan, který předtím vykonával funkci prvního radního. 4.června 1859 přišla veliká průtrž mračen v Nesvačilech, Tvoršovicích a Drachkově a Janovickým potokem teklo tolik vody, že ve Václavicích uplaval most a v Krusičanech u Kolandovského rybníka se protrhla hráz .

Téhož času byl nájemcem Jan Po… /jméno nelze přečíst/, tuto hráz stavěl kníže Lobkovic z Konopiště. Oba mosty také postavil provizorně kníže, aby mohla být opravena nová hráz. Zhotovení mostů zaplatila obec Krusičany s obcemi, pod ně spadající.
Až po pádu absolutismu a vydání Říjnového diplomu v roce 1860, byly na jaře 1861 vypsány nové volby do obecních orgánů. Obce měly stejně jako dnes, samostatnou a přenesenou působnost, součástí přenesené působnosti byla i trestní pravomoc (starosta se dvěma obecními radními tvořil obecní trestní senát). Řízení se zahajovalo udáním úřední osoby (polního hajného, cestáře, obecního stavebního dozorce atd.), nebo poškozeného. Spadaly sem různé přestupky. Obce ukládaly zpravidla peněžní pokuty, které připadaly většinou chudinskému fondu zastupitelstvu obce v Krusičanech. Zastupitelstvo zde mělo dlouhou dobu 9 členů z různých obcí (Krusičany-Hrusice, Týnec, Chářovice a Podělusy).