Pověst o Českém vladykovi Benedovi

Bylo to asi r. 1048, když český vladyka, dvořenín a vojvůdce knížete Břetislava I., jménem Beneda neb také Beneš v krajině toho času hustým temným pralesem porostlé, v němž potud toliko hojná zvěř svá bezpečná doupata nalézala, dle staroslovanského způsobu na ostrohu mírného návrší zřídil sobě hrad, dle něho Benešův hrad zvaný. Krátce na to (roku 1210) zaskvěl se východně od hradu farní chrám sv. Mikuláše, a na jižném úpatí hory povstala tržní osada, nynější město Benešov. Beneda, který roku 1088 zemřel, stal se praotcem slavného rodu Benešoviců, který užíval erbu znamení zvané Odřivous, který používal ve štítu stříbrný hrot ovinutý bílým šatem v zlatém poli tzv. ovinutá střela.

O zahynutí Benedy vypráví letopisec následující r „Léta 1088 byl jeden rytíř velmi slovutný a znamenitý v české zemi, syn Juřatňv, vnuk Tasův, jménem Beneda, který byl velmi ušlechtilé a spanilé postavy, zmužilý, nad jiné statečný a v užívání zbraně vycvičený. Rozhněval jednoho času krále Vratislava a ujel do Polska, kde sloužil u královny Vyšeslavy po dvé léta za dvořenina.

Po její smrti (1088) Beneda z Polska se vrátil a k Viprechtovi Grojskému, zeti krále Vratislava, přijel, žádaje ho, aby jeho přímluvou vrácen byl k milosti krále a pána svého. Ale Viprecht, jsa muž velmi opatrný a také chytrý, nechtěje rozhněvati, ani v ničem ublížiti štěstí svému králi Vratislavovi, dal Benedovi radu, aby toho nechal a na ten čas pobyl v Míšni u Bennona, biskupa Míšeňského, a jeho také za přímluvu požádal, mezi tím že chce on, Viprecht, jeho věci u krále jednati.

A tu král Vratislav, jakožto pán země po Míšeňsku jezdiv a všeliké věci řidiv, přijel do města Míšně. A když jemu oznámeno bylo, že by Beneda v Míšni byl, poslal proň, žádaje, aby k němu přijel pod příměřím a závazkem pokoje, a on to vděčně učinil. Kteréhož když uzřel král, hned mysliti počal, kterak by jeho mohl slušně do vazby dáti. Tu po mnohém s nín v polním stanu rokování pojal jej král za ruku a vedl je z ležení na místo soukromé, jakoby chtěl něco s ním tajně rozmlouvati. Král spatřiv hrušku a jilce u jeho meče zlatém tak jakž na vznešeného pána slušelo, otázal se ho, řka: „Milý Benedo, prosím, pověz mi, co ten meč zmůže, když jsi ho dal tak skvostně ozdobiti?^ A on řekl: „Králi,, pane můj milostivý! Kdyby muž ve zbroji mlýnský žernov na lebku si postavil, chtěl bych žernov i lebku, též hlavu a všecko tělo až do ledví tímto mečem přetíti.“ Podivil se tomu král, chválil meč a aby mu ho ukázal, prosil. A Beneda nic zlého netuše, vytáhl meč z pochvy a podal jej králi do ruky. Král vzal meč, zatřásl jím a zkřikl hlasem změněným: „A co teď povíš, nešlechetný panchartě! a hned zkřikl na komorníka, kterýž sám třetí s nimi byl, a řekl k němu král: Chyť se ho, zajmi jej a svaž jemu ruce i nohy. A on to chtěl učiniti. Ale ne vždycky smělosť proti smělému bývá jistá, neboť v tom chytil Beneda komorníka za jilce a za rukověť meče, kterýž byl na bedrách jeho, a vytáhl mu ho, přeťal komorníka v půli, až tu hned padl a umřel. V tom mohl ujíti statný Beneda, ale nechtěl. A tu král naň jeho vlastním mečem silně sekal, však jemu žádné rány dáti nemohl. Ale Beneda špatným mečem, jejž komorníkovi byl vytrhl, na krále se obořiv, tři rány, však neškodné, jemu učinil. Ten křik slyšíce někteří v ležení před Míšní, běželi králi na pomoc. Nějaký pán, Cnkata jménem, první přiskočil a obořiv se na Benedu, jej nejinak než jako divokého kance oštěpem prohnal. Král pak Vratislav pln jsa zuřivosti, aby aspoň nad mrtvým tělem člověka, jenž brannou rukou na krále a pána svého sáhl a jej ranil, zasloužilý trest vykonán byl, kázal jej za nohy koni k ocasu přivázali, a tak po hustých křovinách a po tmi sem tam až na pohřební místo vléci. Pochován byl pak ten pan Beneda na hradě Míšeňském přede dveřmi kláštera sv. Jana Evangelisty téhož dne 3. července 1088.*) Král prý po čase toho skutku své prchlivosti velice želel a synům Benedovým všemožné mil.

Jména synův Benešových čili Benedových nejsou známá; jeden z nich Drslav obdržev směnou od Otyl., knížete Olomouckého, některá zboží v župě někde Hradecké, stal se původcem moravské větve Benešoviců

Beneš stal se prvním proboštem od krále Vratislava založené kapitoly Vyšehradské, spolu kancléřem království českého, založil za branou Vyšehradskou kostel sv. Pankráce a zemřel r. 1107; pohřben byl na Vyšehradě, až po 150 letech příbuzný jeho, Tobiáš z Benešova, tělo jeho do nově založeného klášterního chrámu v Benešově přenésti a pochovati dal. O Kronikář český Beneš Minorita vypravuje o jednom pánu Benešovi, že přinesl z výpravy před Milánem (roku 1158) bibli a krásný pašionál, ježto na památku daroval kostelu Benešovskému.

Zdroj: archive.org