Týnec jako samostatná obec

Vzhledem k absenci pramenů je obtížné přesně určit, kdy se, tehdy ještě v Týnici, začalo mluvit o odtržení od Krusičan a o vzniku samostné obce. Je však zřejmé, že vznik nové Českoslovenké republiky tyto tendence mohl jen zesílit. První zmínka o tom je v zápisu z jednání osadního zastupitelstva ze dne 12. 11. 1919, kdy se náměstek (místostarosta) MUDr. F. Babánek dotazoval, v jakém stadiu se snaha o osamostatnění právě nachází, a kdy mu bylo sděleno, že mlynář Jindřich Micka bude kladné vyřízení urgovat na Ministerstvu vnitra a to i přes negativní vyjádření vedení soudního okresu Neveklov, kam Týnec po celou dobu trvání 1. republiky patřil. Státní správa však patrně měla zcela jiné starosti, než vyslyšet volání týneckého lidu po vlastní správě věcí veřejných, a to i přesto, že byl v r. 1919 starostou Krusičan zvolen vážený týnecký stavitel Ludvík Štros, který se také o vznik samostatného Týnce energicky zasazoval. Teprve až 13. 10. 1922 vyšel výnos Ministerstva vnitra č. 74329-22, který oznamoval, že vláda ČSR povolila na schůzi ministerské rady dne 21. 9. 1922 rozdělení obce Krusičany na tři samostatné části: 1. Krusičany s osadou Hrusice, 2. Chářovice s osadami Podělusy a Dunávičky a 3. Týnice nad Sázavou. 18. 10. 1922 byl místním starostou zvolen J. Micka (dostal 9 z 11 hlasů), který vzápětí složil slib věrnosti republice do rukou L. Štrose a zavázal se rovněž, že bude spravedlivě a nestranně vykonávat svou funkci, jeho I. náměstkem byl opět F. Babánek. Dne 11. 11. 1922 byly namísto dosavadního obecního (Krusičany) a osadních (Chářovice a Týnec) zastupitelstev jmenovány ve všech, toho dne nově vzniklých obcích obecní správní komise, které je spravovaly až do prvních voleb. V Týnci se předsedou komise od 19. 12. 1922 stal stavitel Ludvík Štros a členy mlynář Jindřich Micka, zedník Josef Kříž, mlynářský dělník Alois Pazdera a tovární mistr Václav Šíma.